Moje tvorba, úvahy. Prostě Já.

Asi není třeba sebe nikterak definovat. A už vůbec není třeba, aby vás definoval někdo jiný . Prostě "Jsem"  . Tady a teď jsem v těle ženy . Neptejte se mi na věk.  Ne proto, že se to nehodí a nemá. Ale proto, že tohle časové omezení se mi prostě nelíbí. Je to tak , že definicí věku a toho jak máme v určitém věku vypadat, jak se máme chovat či oblékat, se zbytečně zaškatulkováváme a to já nechci. Chci se cítit svobodně , radostně a spokojeně. Chci si občas hrát jak malé dítě, chci být občas rozverná jak školačka, svůdná jak dvacítka .... No vidíte, malé dítě, školačka, dvacítka - není i tohle škatulkování ? Jenže jak to jinak vyjádřit ? A víte co ? Vždyť je to jedno. Důležité je, jak se cítím, jak přemýšlím, jak se chovám. Dokud mohu na sebe koukat do zrcadla a vím, že nemusím uhýbat pohledem, protože jsem sama sebe nezradila, tak je to vlastně prima. A když k tomu ještě přidám úsměv , tak je ještě líp.                        

Rozhodla jsem se pro svůj blog. Budu se s vámi dělit o svoje básně, úvahy, automatické písmo, postřehy apod. Budu s vámi sdílet svojí jedinečnou cestu, svojí individualitu, svoje radosti atd. S potěšením uvítám, když bude má energie rezonovat s vámi.

Do Vesmíru jsem vyslala přání a tím je, aby v mém krásném a čistém prostoru docházelo k prolínání s bytostmi, které již jsou na své cestě, převzali zodpovědnost za sebe samé a mají potřebu se potkávat v prostoru Lásky , Světla. Masírovat takové bytosti je pro mně potěšením. Cítím, že tohle je začátek něčeho nového a že přijde toho více. Protože v této době je velmi důležité podporovat se, sdílet to své a přijmout zpět do života to , co bylo potlačeno, umlčeno. Láska, Světlo, Radost, Harmonie, Soucit .

Děkuji všem bytostem, které mi pomohli k této cestě, které mi pomohli vybudovat tyto prostory, které mně podporují a doplňují o své vlastní krásné esence .