KRANIOSAKRÁLNÍ UVOLNĚNÍ - velmi jemná metoda, která pracuje na pomezí hmoty a energie. Pomáhá
nastartovat " vnitřní moudrost těla " a schopnost samoregulace.
Ovlivňuje
nervový , pohybový , cévní, lymfatický a hormonální systém. Posiluje
imunitní systém a tím i zdraví. Působí pozitivně na psychiku.
KDY MŮŽE KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE POMOCI
- posílení celkové imunity a vitality organismu
- téměř veškeré potíže spojené s nervovým systémem
- potíže psychosomatického původu
- bolesti kloubů a páteře ( např. artróza, skolióza, výhřezy plotének)
- bolesti hlavy, migrény, žaludku, potíže s trávením
- dýchací potíže, astma, alergie
- detoxikační účinky
- hormonální poruchy, noční pomočování
- poruchy rovnováhy a koordinace pohybů, závratě, špatná artikulace, křeče, tiky
- různé poruchy zraku, sluchu,které se nelepší klasickou léčbou
- vysoký/nízky krevní tlak
- traumata, poruchy učení, poruchy koncentrace, hyperaktivita
- problémy s otěhotněním, impotence
- psychické i fyzické napětí, stres, chronická únava, nespavost, strachy a úzkosti, emoční labilita
- epilepsie, autismus, parkinsova choroba
- nemoci
způosbené utlačením nervů nebo špatným prokrvením některé části mozku
včetně následků mozkových příhod ( POZOR - pouze po zaléčení akutní fáze a
několika měsíční rekonvalestenci z mozkové příhody tj. 6 - 12 měsíců či
později)
- zklidní, odblokuje traumata uložená v podvědomí a problémy těla i duše s tím související, čímž se odstraní nejen potíže, ale i jejich pravá příčina
- má silný relaxační a meditativní
efekt a je velmi vhodná jakou součást procesu osobního a duchovního
růstu a pro pocit pohody a štěstí
KDY NENÍ KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE VHODNÁ ( KONTRAINDIKACE)
- Nitrolebeční a nitropáteřní krvácení, nádory, záněty, podlitiny v akutním stadiu (vše týkající se nervové soustavy)
- Nedávná mozková příhoda (mrtvička) - ošetření lze provádět 6 - 12 měsíce po zaléčení
- Akutní operace, úrazy, zlomeniny lebečních kostí, kosti křížové, kostrče nebo páteřních obratlů
- Nitrolebeční aneurysma (výduť)
- Vyhřeznutí prodloužené míchy
- Hydrocephalus ( nadměrné hromadění mozkomíšního moku v mozkové tkáni)
Po úplném doléčení výše zmíněných příhod, nemocí, úrazů a operací je naopak kraniosakrální terapie velmi vhodnou metodou pro podporu rekonvalescence.
PRŮBĚH TERAPIE
Jste oblečeni ve volném oděvu (
vhodné jsou kalhoty bez pásku např. legíny, tepláky ) a pokud si
přejete, můžete poslouchat relaxační hudbu. Ležíte na pohodlném měkkém
masážním lehátku. Z vaší strany není vyžadováno nic než uvolnění se a
relaxace. Jemným dotekem, ne více než 5 gramů , se vás postupně dotýkám na různých částech těla, včetně hlavy.
Můžete a nemusíte vnímat hřejivé pocity ve svém těle, proudění , jemné vnitřní pohyby, jemný tlak, tah těla, volnost, rozšíření do prostoru, světlo, lehký třes nohou , vnitřní vize , můžete vnímat, že od vás odchází určité bloky, těžké energie a vám se uleví, odlehčí, vznikne prostor, dostaví se klid apod.
JAK ČASTO ?
To je individuální. Doporučuje se docházet po 2 až 3 týdnech , do odeznění potíží. Vhodné jsou minimálně 3 návštěvy, kdy dochází k odblokování, nastartování a ukotvení samoozdravných procesů těla.
Preventivně na zvýšení imunity, proti stresu či depresím a na celkové vyvážení vnitřní harmonie 1x měsíčně .
Každá kraniosakrální uvolnění přináší úlevu, která postupně přechází do našeho každodenního života.
DOPORUČENÍ
Před terapií - je vhodné cca hodinu nejíst.
Po terapii - zvýšit příjem tekutin (hlavně vody), protože terapie spouští detoxikaci organismu. Ta může být různě intenzivní a u každého probíhat jinak. Může se projevovat jako únava, bolest hlavy, bolest kloubů a svalů, či lehčí nachlazení. Tyto příznaky však do 2-3 dnů odeznívají. Většina lidí však cítí okamžitou úlevu, příliv energie. Následně po terapii se nedoporučuje pít alkohol a provádět fyzicky náročné práce či cvičení.
Každý z nás je originál a proto každá terapie je jedinečná . Nenahrazuje však klasické lékařské vyšetření či ošetření, ale ideálně jej doplňuje, stejně jako jakoukoliv léčbu.
KRANIOSAKRÁLNÍ TERAPIE
neboli Cranio Sacral Therapy (CST) , v překladu z latiny lebko-křížová terapie, je nejen velmi příjemnou a relaxační dotekovou metodou, ale hlavně velmi účinnou léčebnou i převentivní metodou pro dospělé i děti na celou škálu potíží, se kterými si klasická medicína neví rady, a to zejména psychosomatického původu.
Terapeut pracuje zásadně vždy v souladu s biorezonancí těla a kraniosakrálního rytmu a nikdy nejde proti němu, do ničeho ho nenutí, vždy mu pouze pomáhá sladit se do rovnováhy, a tím upravit tělesné pochody a nervovou soustavu tak, aby nadále organismus pokračoval sám nově a správně.
Při pravidelném docházení , začíná klient využívat kapacitu svého mozku na více procent než je běžné. Obě hemisféry začínají rovnocenně spolupracovat a vynášet do vědomí vnitřní moudrost a schopnost využívat náš skrytý potenciál. V podvědomí a na buněčné paměťové úrovni se odblokovávají staré nezdravé programy, podobně jako když vymažete nepotřebný program z PC . Zkvalitní se vztahy k sobě a okolí. Zvyšuje a rozšiřuje se vědomí . Dochází k růstu osobnosti a rozšíření vědomí, což vede k větší vyrovnanosti a moudrosti.
Tato metoda pomáhá nastartovat samoléčebný autoregulační systém, který selhal a uvádí jej komplexně do rovnováhy, nikoli pouze jeho část.
Kraniosakrální systém je ovlivňován a ovlivňuje :
- nervový systém
- muskuloskeletální systém ( pohybový aparát)
vaskulární ( cévní) systém
- lymfatický systém
- endokrinní systém
- respirační systém
NĚCO MÁLO Z HISTORIE A VZNIKU TÉTO METODY
Zmínky o práci s kraniosakrálním systémem a mozkomíšním mokem najdeme již v pramenech starého Egypta, Indie a Peru .
Otec osteopetie - Dr. Andrew Taylor Still ( 1828-1917)
. V roce 1874 objevil vliv a vztah funkční anatomie na zdraví a nemoc
jedince. Uvědomil si, že zraví je možné pouze tehdy, pokud všechny tkáně
a buňkty v ěle pracují společně v harmonii. Založil teorii, že příčina
nemoci může spočívat v malé anatomické deviaci od normálu a následně
dokázal, že je schopen vrátit zdraví nemocnému jedinci pomocí rukou a
nazval tento inovativní směr k cestě zpět ke zdraví : Osteopatii .
Pochopil,
že lidské tělo se skládá z mnoha části, které jsou v intimním vztahu a
společně tvoří funkční jednotku jako celek. Uvědomil si, že je člověk
více než tělo. Měl vizi vzniku nového lékařského oboru, který uznává
vztah mezi tělem, myslí, emocemi a ducha jedince.
Zakladatel Craniální osteopatie - Dr. Sutherland ( 1873 - 1954´) - zjistil, že lebeční kosti ve skutečnosti nejsou srostlé, ale že se pohybují a že tyto pohyby (téměř nepostřehnutelné rytmy v celém těle), jsou vyvolávány tokem "základní životní síly", kterou nazval Dech života. ( díval se na pohyb spánkových kostí a připomnělo mu to pohyb jako u ryb, který je spojený s dýcháním. ) Velmi stručně řečeno: dle Dr. Sutherlanda , v této síle, která funguje jako výchozí pořádací či řídící princip na buněčné úrovni, obsažen zásadní vzorec zdraví. Dokud se tento pohyb projevuje normálně, zůstává člověk zdráv. .Svůj objev nazval primární respirační mechanismus a uváděl, že se jedná o nejčistější formu projevu vitality člověka. Tento koncept byl považován za jeden z významných objevů fyziologie člověka. .
Kraniosakrální teraie (KT) - John E. Upledger - neurochirurg -místo toho, aby se soustředili na kosti lebky, zajímal se o tekutiny a membrány systému, jakož i mechanismus, jakým se pohybuje mozkomíšní mok uvnitř lebky a páteřního kanálu. To je jeden z hlavních faktorů, které odlišují KT od kraniální osteopatie. Výzkum ukázal, že mozkomíšní mok cirkuluje skrze mozek a míchu prostřednictvím expanzivních a smršťujících pohybů v polouzavřeném hydraulickém kraniosakrálním systému. Tento pohyb zopakuje za normálních okolností šest až 12 cyklů za minutu - toto nazýváme kraniosakrální rytmus (CRI). Když je nějaké stažení v měkkých tkáních, membránách, v lebce a míše, cyklická dynamika tekutin kraniosakrálního systému nemůže proudit bez omezení. Lebeční kosti jsou tím pádem také drženy ve vzorcích napětí díky anatomickému propojení membrán a lebky.
Kraniosakrální terapeuté se učí, jak
nahmatat jemný kraniosakrální rytmus a odhalit oblasti omezení či
stažení v membránách. Zejména se zaměřením na durální membránu nebo
vnější membránové vrstvy. Jakmile narazí na konkrétní překážky, drží
ruce v dané pozici a čekají, až se tkáně uvolní. Uvolnění docílí
použitím velmi jemného tlaku ruky, cca 5 g, což je pro představu váha
5Kč mince. (Tento způsob doteku je dalším rozlišovacím faktorem KT
oproti kraniosakrální biodynamice.) Často jen proces vyvažování
disbalancí v systému umožňuje tělu se vrátit do rovnováhy.